1.Reprezentace:

PhEDr Hančí - doktorka Expediční filosofie

Ing.Dědek - expert pro výzkum postprandiálních narkoleptických záchvatů a stavů

pan Zemský školský inspektorlík Pavlík

profesor Jerry Kolóšek - expediční Kunz-historik a kazatel

paní Renata Kolóšková - praktický asistent výzkumu FeRumonů

Ing.Alenka - ředitelka resortu odpadového hospodářství

pan notář Šanca - odborný poradce expediční zavazadlogie

paní Pavla Šancová

RNHDr.Jaroušek - doktor přírodních věd a hrochologie

LCCL Lenka Jaroušková

jeho hlubokorodí ředitel propasti Ašpali Ablul Pišta

mistr Génius Kolařík - "arbiter elegantiarum" a poradce ve věcech salonních

CCV Vítek Dopita

RNDr.Olin Šipka - vynálezce ferumonů, ředitel letecké společnosti Cimr Jar

MUDr.Eva Šipková -

JUDr.Čvandová - právní poradce ve věcech odtahové služby

Extovárník Mandel - už nemá Hutě

CimrIng.Tomáš Hrubý CCV

Sešli jsme se na místě určeném - 2km od nádraží-v nádražní restauraci Na Bejkárně, v pravé poledne kolem 12:45. Hned úvodem je třeba se navzájem pochválit za projevený orientační smysl a dokonalou organizaci s navigátorem. Díky skvělé ústrojové kázni jsme byli snadno identifikovatelní i pro místní obyvatelstvo, které nás všechny odeslalo na to jediné správné místo - Na Bejkárnu.

1. Ing Alence za velmi podnětný příspěvek do vědeckého semináře, neboť od té chvíle každý ví, že pokud neodlehčí ani s prasklým pytlem nevzlétne.

2. LCCL Jarouškové za vědecký výklad na téma souvislostí mezi mouchaříky, tesouchy a Cimrmanovými vědeckými poznatky z oblasti aviatiky.

3. RNDr. Olinovi za založení letecké společnosti Cimr Jar, vypracování její personální politiky, rozdělení funkcí a zavedení nové tradice v přidělování osobních letenek hned na startu.

4. Mistru Géniovi za dokonalé zastoupení docenta Smolíka v kolonádní eleganci,
Čvandové, jenž docenta zastoupila v taškářství,
a Pištovi s Pavlem, kteří místo něj vydatně troubili.

5. Důležitým počinem, jenž si též zaslouží minimálně uznání bylo zviditelnění jednotlivých účastníků a usnadnění jejich, mnohdy tak mlhavé identifikace, pomocí velmi přehledných vizitek.

6. CimrIng Tomášovi za to, že cestovní kancelář Rum-tour se konečně stala světovou, a pronikla do celosvětové pavučiny Internetu. Především jeho ctěnou a libovou péčí najdete Rum-tour na stránce www.rum-tour.cz.

1. Panu zemskému školskému inspektorlíkovi, který se dopouštěl nemravností citováním slova vejpečky a jejich následným sežráním, čímž vážně ohrozil mravní rovnováhu expedice.

2. CCV Dopitovi, který zapomněl proč je na expedici, a že se má hlavně věnovat vědecké práci. Jeho povzdech: "No tohle, já čekal hezkou holku a von zatím přijel Vladimír Iljič ... no to jsem nečekal", hovoří jasnou řečí. Když už myslí na to na co ostatně myslíme všichni, měl by se alespoň ohleduplněji vyjadřovat ke svým kolegům. Vždyť 100 kg živé krásy Vladimíra Iljiče Mandela vydá i za několik křehotinek.

Expediční Tondina, která po léta spoluutvářela expediční kolorit, byla letos lehce zatlačena do pozadí zvýšeným vlivem rumunského folklóru. Do budoucna bychom doporučili navrátit se zpět do expediční tondiny, neboť tradice je tradice a co by tomu řekli kameníci.

Nejpodnětnější událostí se bezpochyby stalo založení již vzpomínané letecké společnosti Cimr Jar, doktorem Inženýrem Olinem Šipkou, který toto nové pracoviště připojil ke své výzkumné FeRumonové laboratoři. Vyjádřil se s nadějí o plánovaném výzkumu vlivu FeRumonů na pilotovu osobnost před letem, při letu i po přistání., Prozatím hledá dobrovolníky do posádky letadla u kterých hodlá provádět podobný výzkum jako u pilota (viz osobní letenky)

Další úžasná zpráva: Rum-Tour má svůj vlastní trajekt! Ten zatím nemá svého kapitána, ale možnost ucházet se o tuto funkci je stále otevřena. Součástí trajektu je soubor stínového divadla, kterému velí profesor Jerry Kolóšek, jenž překvapil silou hereckého nadání a jemným citem pro hloubku expedientovy duše. Někteří z nás kouzlu trajektu zcela propadli. Zde je na místě citovati: "Já jsem nevěděl jaký to je, ale teď to musím mít každý den! Jak se nesvezu na trajektu, tak neusnu."

I aluminiové lázně se opět těšily velkému zájmu, zvláště pak program Nadstandard, bez kterého si moupel v lázních ani nedovedeme představit. Jako součást nadstandardních služeb byla zvažována možnost provozování tolik žádaného pánského striptýzu. Manekýn, exhibicionoista, diskjockey, tanečník a striptér Pišta však dosáhl při konkursu nepříliš lichotivého ohodnocení, cituji: "Pišto, ty nejsi striptér ty seš pán v parku." Pro další možné zájemce není nic ztraceno.

• Chceš-li se naučit spát v dešti, musíš vydržet déle jak tři hodiny.
• Předctíráním vědeckého zájmu si další alkohol nevymodlíš.
• Není ani tak důležité co ti kdo objedná, jako se hlásit, že to chceš taky.
• Když se vracíš z hospody dávej si pozor na oplocený rybník. Nemusel by to být rybník ale odpadová stoka.
• Stojí-li (panák) příliš dlouho (na stole) je zpravidla vylit.
• Nežer - usneš!

• nemá-li síťka na zavazadla síťku, neukládej do ní kutoh
• senná rýma je docela hezká alergie.
• Nikdy nevíš z jaké blbosti moudro vytvoříš.
• Tělesnou teplotu metrem nezměříš
• Kecáš-li se nenapiješ
• To není strniště, to je louka po obilí.
• Nejlépe hubu vypláchneš pivem
• Teplej rybník smrdí
• Když nikam nepůjdeš, ujdeš nejméně.
• Máš-li péro za kloboukem, děvče neohromíš.
• Na půlce prdele dobře neposedíš.
• Chceš-li spát nechoď do kina.
• Upravuješ-li přístřešek proti dešti, neznamená to, že nemůžeš zmoknout.
• Rumem cigaretu nezapálíš
• Když je to večer samý "Na zdraví, Na zdraví" tak ráno je to potom na zdechnutí.
• Spíš-li uprostřed hnojiště, žádný vítr ti nebude vonět.
• Máš-li dost nakoupeno, neznamená to ještě, že můžeš prodávat.
• Různé materiály mají různou savost. Kupříkladu spacák saje podstatně méně nežli já.

Vzácná sebekritika: "Po ránu bývám nějak negramotný..."

Pozdrav z expedice: "Co bych si vymyslel, abych nekecal?"
"Abys nekecal, napiš Pavel!"

Důvěra v kamaráda: "Tomáši, vyčurej se za mě, dej mi žváro do huby a nalej mi panáka."
"Přátelé, nebudeme se před sebou stydět za to, co jsme včera dělali, že ne...?"

Expediční roztržitost: "Já jsem dneska už jeden spacák promočil..."
"No jo, to ale musíš chodit močit do lesa, a ne do spacáku!"

Zoufalství vědcovo: "Pišto! Promokl nám bar!"

Překvapení vědcovo: "Tak jsem zjistila, že ten rum, jehož prázdná flaška stojí támhle, byl můj."

Dočasný ideologický rozchod: "Přátelé, já s váma dneska nespím v jednom kravíně...!"

Společné zájmy: Chlast, fernet, rum, bavorák, slivovice...

Společná zoologie: opice, drak, opička, dráček, kupodivu, ani jeden vlk.

Společná nemoc: senná rýma a mixomatóza - kapky neaplikujeme kupodivu do nosu.

Teorie relativity: "Ten větřík je příjemnej, protože se nadměrně potím."
"Ty se potíš nadměrně, a já jako kráva!"

"Hančí, řekni mi to..."
"Neřeknu."
"Řekni..."
"Ne, nemůžu!"
"Můžeš.."
"Nemůžu!"
"Ale jo..."
"No, můžu, ale nechci..."
"No vidíš. To já chci, a nemůžu...!"

Odborná informace: "A tímhle čudlíkem to oddálíš, a zase přidálíš..."

Nová matematická veličina: objemová jednotka 1 hromada = přiměřené množství čaje pro vědcovo ráno, cituji:
"Uvař mi čaj, ale pořádnou hromadu!"

Časomíra: "Hele, rum! Je čas oběda!"

Míra vědecké tolerance: "Jakej má bejt referát?"
"Jára Cimrman - aviatik."
"Ale já o aviatikovi vůbec nic nemám..."
"To nevadí, voni to stejně nepoznaj."

Vědecké rozpoložení: "Děcka, za tím stromem už vylizuje slunce!" "Hm... tak mi ještě nalej."

Uvažujeme o zavedení rychlokurzů cizích jazyků v rámci Expedice Liptákov. Opět se potvrdilo pravidlo: čím více piju, tím plynuleji hovořím několika světovými jazyky. Akorát nesmí dojít pomůcky."

Zaznamenala letos první časovohorizontální a prostorové souřadnice. Citujeme:

1. "Musíme začít plánovat, nebo by se mohlo stát, že by jsme tam mohli brzo dojít..."
2. "Hele, von už je skoro podzim," "No, však už jdeme pěkně dlouho...!"
3. "Musíme jít, začíná pršet. Přece nezmokneme na jednom místě..."

Při takto přesných údajích je radost cestovat. Ve spojitosti s Jarouškovou zkratkou můžeme konstatovat, že v rámci Járovy metody přímého směru dosahujeme jisté geniality. Viz další citace:

4. "Od té doby, co máme mapy, chodíme furt v oranici..!"
"To je ten problém. Bez té mapy, nenajdeš tu oranici

A nebo trochu jinak, pro ty odvážnější:
"Na, tady máš mapu, a podívej se, kam se nikdy nepodíváš...!"

Při našem cestování jsme objevili velice úzkou spojitost mezi kvalitou povrchových komunikací a místopisnými názvy: "Ježíš!!! To je ale hrozná cesta!" "No a jakou cestou bys chtěl jít do Pičína?"

Ale i při takto dokonale propracovaném systému zkratek může u některých nevzdělaných ignorantů dojít k odchýlení od směru. Ne vždy to jednodušší je to správnější. Plyne z toho ponaučení, že jedeš -li na Expedici, řádně zvaž možnosti, a co na první pohled vypadá zcela jasně, okamžitě zavrhni a vydej se pokud možno opačným směrem. Pamatuj, že v žádném případě pomocí mobilu hnáty nezpřerážíš, a bez dobrých kamarádů Pičín nenajdeš. Možno však s potěšením konstatovat, že někteří z nás na to šli vědecky, až přímo metodicky: "Protože jsme s Pavlem zjistili, že když se vrátíme domů, stejně víme kulový, tak si všechny zastávky zapisujeme!"

Opět jsme prováděli měření TT, a zkoumali jeho souvztažnost k požívání. Tentokráte naměřené hodnoty odpovídají stavu vědcova organismu v průběhu požívání. Tento časový údaj nám umožnil vícečetná měření, neboť před požitím lze, jak všichni víme, měřit pouze jedenkráte, a po požití se nám ještě nikdy nezadařilo, neboť v rámci expedice tato situace ještě nenastala. Zajímavé údaje uvádíme v tabulce:

Všimněte si prosím celkové TT kolektivu, která již v úvodu expedice trojnásobně překračuje bod varu! Je jasné, že s takovýmto vědeckým potenciálem není nic nemožné. Poslední den, kterému odpovídají hodnoty v posledním sloupci, vykazuje jednotně zvýšenou TT u všech vědeckých pracovníků. Zde si klademe otázku, co se stalo? Jsou snad nemocní? Čím je toto způsobeno? Nadměrným požitím, prudkým nástupem PIQ po požití, přicházejícím smutkem z očekávaného rozloučení, či dokonce sníženou hladinou alkoholu v krvi? V každém případě však jde o obrannou reakci organismu před návratem do reálného světa. Pro příště bychom se měli takovýchto prudkých kroků vyvarovat. Padl zde návrh, že by expedice mohla býti 14-ti denní , abychom si v prvním týdnu dokonale zvykli, a ve druhém si to konečně pořádně užili. Ovšem pravda, neřeší to nikterak problém prudkého návratu do reálného života. Možná by se dalo uvažovat o pozvolném odvykání, něco na ten způsob: rano vstanu, naleju si panáka, abych mohl řídit auto...

Letošní přeměření členů kolektivu a porovnání výsledků s loňskými tabulkami nám přineslo jistá zjištění. Na první pohled je zřejmé, že Jeho Hlubokorodí, Ašpali Pišta se nad svými nedostatečnými parametry hluboce zamyslel a svědomitě se rozšířil na všech frontách. Padl zde dokonce názor, jestli to trochu nepřehnal. (Upozorňujeme, že měrení opravdu není prováděno přes nože!)

Závěrem možno prohlásit , že souvislost mezi expediční TT a velikostí lordózy není nikterak patrná.

Pro interní vědecké potřeby jsme zavedli novou sloučenou jednotku- tzv. panáko-IQ=PIQ. PIQ je veličina závislá na množství panáků a počtu členů kolektivu v kladném slova smyslu. Prostým výpočtem součtu všech panáků a násobením tohoto počtu počtem všech členů kolektivu, dostaneme hodnotu PIQ. Např.: 20 panáků x 12 vědců = 240. PIQ v 17.15 ve čtvrtek v Louňovicích je 24O. Zvýšením veličiny PIQ dosáhneme zvýšení nálady kolektivu. Je to téměř stejně dokonalé jako míč proti trudnomyslnosti. A hlavně v tom nikdo nelítá sám. Na zvýšení PIQ se obětavě podílí celý kolektiv.

Po rychlém startu v letištní budově na Bejkárně, vedly naše kroky Jarouškovou zkratkou na Konopiště. Nic autentického, krom medvěda brtníka v hradním příkopě, o kterém se ti méně vzdělaní z nás původně domnívali, že se jedná o Járu Cimrmana, lezoucího bručícího, jsme zde nenalezli, a tak jsme postupovali dál. Vědecký výzkum na poli aviatiky jsme zahájili na louce u lesa. Náležitě poučeni o nutnosti odlehčení před plánovaným možným startem, se někteří z nás pustili do experimentální fáze projektu. Své počáteční neúspěchy omlouvali prasklým pytlem, do něhož údajně vzduch nenabereš. My ostatní však víme, že nechtěli přiznat nedostatečné odlehčení z obavy, aby Ing. Alenka ve vědeckém vytržení nepřistoupila k praktické aplikaci své metody.

Módní přehlídka na rybničním molu dala za pravdu našim exhibicionistům, že čím méně toho na sobě máš, tím méně si toho ušmudláš.

Sbližování s místním obyvatelstvem probíhalo ve všech etapách velmi uspokojivě. Nejhodnotnějším shledáváme setkání s německy a anglicky hovořícím domorodcem holandského původu, jenž vlastnil mlýn pod hrází Podhrázského rybníka. Řekl: "Můj dům je váš dům..." a uspořádali jsme party-time. Ze zmíněné párty jsme odcestovali trajektem s bohatým kulturním programem. Soubor lidových písní a tanců Lúčnica průběžně střídalo Járovo stínové divadlo. Ráno někteří z nás vypadali, že většinu cesty absolvovali pěšky za trajektem. Následně jsme provedli průzkum mlýna. Bylo objeveno elektrické dynamo poháněné vodní turbinou, k čemuž nám velmi fundovanou přednášku poskytl RHNDr Jaroušek. Stali jsme se svědky toho, kterak se proud přelévá ze stodoly do chléva. Více ve filmovém dokumentu.

Během naší cesty jsme několikráte velmi úspěšně potvrdili pravidlo zcela zavřené hospody. Čím dokonalejší zavřenec, tím radostnější jeho otevření .Při praktickém semináři na théma Vědec a jeho tělo, nás Pišta, odborník na fyziologii a anatomii, na praktických ukázkách s cvičkou Jarmilkou seznámil s významem uvolnění kyčelních kloubů pro praktický život na expedici.

Některá, námi navštívená místa si zasluhují zvláštní pozornosti.V Pičíně jsme kupříkladu přišli na to, že množství oděvu rozhodně nikterak neovlivňuje vědcovu schopnost vyšplhat na dřevěnou Majku.( Možná prý, kdyby nebyla tak dřevěná...) Rozhodopádně však ovlivňuje spotřebu elektřiny ve vsi. V ten moment, jakmile se protagonisté zcela vysvlékli, z nějakých záhadných příčin zhaslo světo za všemi okny na návsi. Historicky poprvé zde došlo k úkazu, který se jmenuje zcela vypitá hospoda. Projevuje se tím, že hospodský v nočních hodinách obchází okolní stavení a skupuje od domorodců rum, aby bylo v hospodě co pít. Kulturním zážitkem se stalo seznámení s místní kronikářkou velmi historického vzhledu, která jistě hodně pamatovala, neboť tvrdila, že Blanické rytíře zná, ale žádného Cimrmana prý tady nikdy neviděla.

Na Smrduté Hůrce jsme se přesvědčili o tom, že nic tak dobře nedrží jako hovno na botě, a provedli expediční prvovýstup na rozhlednu a průzkum hory Blaník. Blaník se nejmenuje podle slova blána, jak by se někteří mohli mylně domnívat (to by totiž musel být Bláník, že... a to je pitomost, jak všichni víme...), ale od toho, že jsou v něm blaničtí rytíři, že. Na Blaníku se tyčí rozhledna. A to od toho, že je to kiosek. Ten jsme ve vědecké horlivosti velmi bedlivě prozkoumali, a výsledkem našeho pátrání bylo objevení malé zoologické zahrady , která prý je tam od nepaměti, kdežto rytíře ještě nikdy nikdo navzdor historii, neviděl. Taktéž můžeme vědecky podložiti fakt, že Blaník je skutečně kopec, neboť do kopce se přece při cestě dolů, nemůže nikdo kutálet. O některá další prozkoumaná fakta jsme se podělili i s širší veřejností formou zápisu v knize návštěv, jehož hodnota rozhodně není vyšší, než právě naměřené PIQ celé společnosti. Znění textu: " 20.8.1999 Cimrmanova vědecká společnost přišla prozkoumat Blaník. Z našich vědeckých výzkumů vyplývá, že v Louňovicích skutečně v roce 1848 zbourali kozí chlívky a vybudovali kuželnu. Blaničtí rytíři stále spí. Naše veškeré pokusy o jejich probuzení nepřinesly zatím úspěch. Veverka vyzvědač byl několikráte spatřen v Louňovicích v hospodě."

Shrnutí expedice - myslím, lze učinit lapidárním: Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. Je to krátké, pěkné, přesné a výstižné, může si pod tím kdokoliv představit cokoliv, a my tomu navíc ještě rozumíme. Kdo tomu nerozumí, ať si naleje. Pokud tomu stále nerozumí, nechť se zamyslí, neudělal-li někde náhodou chybu.

Závěrem snad ještě zbývá konstatovat, že Expedice v žádném případě nekončí, je pouze přerušena, a délka tohoto času bude záviset na chuti obnovit klesající hladinu PIQ. S aviatickým pozdravem: "Ať vám stojí vrtule!", přejeme všem šťastnou cestu.

Hančí

Závěrečnou zprávu sesmolíkovala a za její právoplatnost ručí PHeDr. Hančí.Do 15-tého dne od jejího doručení je zcela zbytečné podávat jakékoliv odvolání.

PS: "Pane učiteli! Vstávat! Už zvonilo, je velká přestávka, budeme se procházet po chodbě..."